Smuteční síň, Nové Město na Moravě

Návrh nové smuteční síně pracuje s principem komponované scény a vytváří pietní prostor s atmosférou smíření, naděje a útěchy, kterou podtrhuje rozptýlené světlo prostupující vegetací. Objekt citlivě zapadá do kontextu města, pobřeží rybníka a propojuje stávající a budoucí hřbitov. Smuteční síň poskytuje plné zázemí pro hosty i zaměstnance a harmonicky splývá s okolní přírodou. Přirozený přechod mezi městem a hřbitovem je umocněn výsadbou přírodně blízkých stromů. Síň je navržena s ohledem na roční proměny světla a vegetace, což podtrhuje její pietní charakter, a zároveň klade důraz na udržitelnost díky modro-zelené infrastruktuře.

„Světlo má moc zahnat tmu, ne naopak.

Kdekoli totiž vzchází světlo, tam tma brzy buď řídne nebo mizí.

A naopak tma nemá sil, aby odstranila světlo“.

J. A. Komenský

Ranní paprsky se odráží od hladiny Cihlářského rybníka. Mezi listy olší a vrb na břehu rybníka se schází smuteční hosté a mezi nimi ve větru tančí stíny drobných lístků. Do atria sestupují rozptýlené paprsky světla skrze les, povzbuzující příchozí k zastavení, vzpomínkám. Čas zde plyne trochu jiným způsobem. Hosté vstupují do hlavního auditoria, kde skrz skulpturální nosníky lehce prosvítá světlo nebeské klenby a zahradou prosvítá do místnosti naděje.

Pracovní Tým:

Ing. arch. David Hladík, Ing. et Ing. arch. Jakub Med, Ing. Johana Šimčíková, Bc. René Provazník, Bc. Radim Baláž, Martin Horešovský, Bc. Klára Gryčová, Ing. arch. Vít Hryzák, Ing. arch. Martin Kos, Daniela Křemenová B.A., Hons, Bc. Zuzana Kropíková, Bc. Alžběta Viverosová, Judith S. L. Gallegos

* 4. Místo v soutěži ČKA.